Třetina by se přestěhovala

Image titleTéměř polovina obyvatel České republiky by se ráda přestěhovala. Ukázal to průzkum veřejného mínění, který exkluzivně pro společnost FINEP nedávno realizovala společnost STEM-MARK.

Ten, mimo jiné, prokázal také to, že více než 37 % české populace je nespokojeno se svým současným bydlením. Nejčastějším důvodem je příliš malý prostor a zastaralé vybavení.

Lidé v Čechách jsou se svým bydlením spokojenější než ti, kdo bydlí na Moravě. Méně spokojené jsou ženy (45,1 %), nejvíce problémů se svým současným bydlením vidí lidé ve věku od 30 do 44 let věku (41,4 %) a lidé bez maturitního vzdělání (38 %).

Nejméně spokojení se svým bydlením jsou nicméně obyvatelé Prahy (47,9 %). I to jsou zjištění, která omnibus přinesl. A odpověď našel i na to, proč s touto nedobrou statistkou Češi nic nedělají – mají strach, že financování nového bydlení nezvládnou.

Například 53,7 % z oslovených se obává, že na to odstěhovat se do lepšího jednoduše nemají dostatek peněz. Tím se nejčastěji trápí ženy do 30 let věku, bez maturity, z velkých měst a Prahy. Na 13,6 % dotázaných mrzí, že nedosáhnou na hypotéku. Dalších 26,3 % respondentů má potom obavu z toho, že by hypotéku v budoucnosti neufinancovali.

Zatímco 7,2 % dotázaných se na změnu bydlení cítí být příliš staří, 18,4 % má problém obrácený – cítí se příliš mladí.

„Zjištění z průzkumu pro nás nejsou překvapivá a jen potvrzují to, s čím se tak často setkáváme – český bytový fond je zastaralý a řada stávající zástavby je situována v lokalitách s absencí služeb a kvalitní infrastruktury. Obavy, které Češi mají z financování nové nemovitosti, jsou pochopitelné. Jedná se o zásadní rozhodnutí, kterému je potřeba věnovat velkou pozornost a které není dobré uspěchat. Přestože je zřejmé, že mnoho z oslovených, kteří odpověděli, že by se rádi přestěhovali, by takovou změnu učinit mohli. Nezřídka by na ni přitom byli schopní ušetřit, nebo zůstat ekonomicky na svém,“ řekl generální ředitel společnosti FINEP, Tomáš Pardubický.

Ne každý má logicky možnost čerpat hypotéku. V tomto případě je alternativou nákup družstevního bydlení. Mezi hlavní výhodydružstevního bydlení patří povinnost skládat významně menší vlastní hotovost 25 % z celkové částky (celá tato část může být financována formou úvěru ze stavebního spoření). Zbývajících 75 % platí klient formou nájmu. Přínosem je také to, že klient nemusí bance prokazovat bonitu – žádné daňové přiznání, žádné potvrzení o příjmu.