Pražané se chtějí stěhovat. Lokalitu by vyměnilo 60 procent dotázaných

Pražané se chtějí stěhovat. Lokalitu by vyměnilo 60 procent dotázaných

3. 4. 2020

Při hodnocení kvality bydlení většina (78,9 procent) respondentů uvedla, že je pro ně nejdůležitější lokalita, kde bydlí. Velikost bytu hraje roli pro 63,4 procent oslovených Pražanů, kvalita a zpracování bytu či stavby jsou podstatná pro 50,7 procent z nich. Podle vybavení bytu jeho kvalitu hodnotí jen necelých 40 procent obyvatel hlavního města, kteří se účastnili průzkumu.

Jednoznačně to ukazuje, že v trendech se přibližujeme západní Evropě, kde je zcela běžné investovat do nemovitostí, které jsou na takzvaně dobré adrese.

Obyvatelé Prahy se dnes zajímají především o to, zda je v místě zeleň, sociální vybavenost, dostupnost MHD, a také jaká je dopravní dostupnost vozem do centra města a také mimo město.

„Výběr lokalit dnes hraje velmi důležitou roli pro úspěšný prodej bytů a i v následujícím období bude v Praze platit, že na dobré adrese se byt prodá snadno,“ říká Tomáš Pardubický.

Projevuje se navíc také to, že lidé si raději koupí menší byt v lepší lokalitě, než aby investovali stejné peníze do většího bytu v lokalitě s horší pověstí nebo občanskou vybaveností. Navíc spotřebitelé jsou stále vzdělanější a před nákupem bytu se soustředí také na zjištění maxima informací k širšímu okolí. Řekni mi, s kým bydlíš…

Více než polovina dotazovaných obyvatel Prahy bydlí se svými partnery či manželkami, necelých 20 procent z nich obývá byt se svými rodiči, naopak 14 procent oslovených seniorů bydlí u svých dětí.

„Dobrou vizitkou pro Pražany je jejich ochota pomoci s bydlením svým rodičům. Téměř padesát procent respondentů uvedlo, že by jim bylo ochotno pomoci při koupi nového bytu,“ uvádí Pardubický.

Podle něj právě domy specializované na seniory mohou být v následujících letech potenciálem pro rozvoj. „Počet speciálně upravených domů či bytů je v Praze nedostatečný, stejně jako není dořešen celý systém péče o seniory v hlavním městě. Senioři tak často bydlí v bytech, které jsou na ně velké a drahé na provoz a především nevhodné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu,“ říká Pardubický.

Přitom by mohli vhodnou investicí získat byt, který bude jejich potřebám vyhovovat, a navíc bude například v domě se stálou zdravotnickou péčí, možností roznosu jídla, ale také společenského vyžití. V České republice, respektive v Praze nicméně stále není zajištěna systematická podpora podobných projektů.

„Je to škoda, protože podporou takových domů, například zajištěním zdravotní či sociální služby, by ve svém důsledku ušetřil především stát, který by nemusel vydávat tolik peněz na domovy pro seniory, a naopak by podpořil jejich důstojné bydlení ve stáří,“ upřesňuje Pardubický. Jeho slova podtrhují další zjištění průzkumu. Podle 77,5 procent oslovených Pražanů má bydlení seniorů v hlavním městě špatnou úroveň. Na lepší bohužel nemám.

Právě tvrzení „na lepší bydlení nemám“ patří přitom mezi nejčastější mýty. „Je mnoho variant řešení a obecně lze říci, že pokud to lidé nezkusí, nezjistí, zda nakonec nemohou na změně ještě vydělat,“ upozorňuje Pardubický.

Podle něj mnohdy kombinace prodeje stávajícího bytu s výhodnou formou nákupu nového bytu na některou z forem úvěru či družstevního bydlení je pro spotřebitele efektivnější. Díky tomu tak mohou spotřebitelé v měsíční úhradě nakonec platit méně než ve svém stávajícím bydlení.

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/…/stavba.aspx?…

Napsat zprávu

Zanechte nám prosím vaši zprávu a své údaje, abychom vás mohli kontaktovat.

Vaše osobní údaje zpracováváme v souladu s GDPR